Co je to družstvo?

Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb členů. Družstva vznikala za svépomocným účelem a z řady důvodů jsou právní poměry v nich upraveny ve většině zemí zvláštními zákony (tzv. Družstevní zákon). Tak tomu bylo i u nás v dřívější (předválečné době).

Charakteristické pro družstva je spojení funkce podnikatelské a funkce sociální v jednom podniku. Funkce podnikatelská je nezastupitelným zdrojem prostředků k zajištění činnosti družstva včetně jeho funkce sociální, která pomáhá vytvářet vhodné sociální prostředí pro aktivní účast členů na činnosti, upevňuje jejich vztah k družstvu a zájem na jeho existenci a rozvoji. Obě tyto funkce se navzájem podmiňují a ignorování jedné z nich se může stát limitujícím faktorem rozvoje a nebo dokonce i existence družstva.

Družstevní myšlenky jsou velmi staré a vycházely z přirozených potřeb našich předků při zajišťování životních potřeb, podnikání, výrobě, nákupech, finančních záležitostech apod. Založení "Rochdaleského družstva" v roce 1844 v Anglii bylo praktickým naplněním myšlenkových proudů, jež od počátků humanismu rozvíjeli ve svých sociálních teoriích Thomas More, Owen a King. Ekonomické a politické podmínky tohoto období si v zájmu vytvoření alespoň minimálního sociálního statutu středních a nižších společenských vrstev vynutily převedení těchto názorových tendencí do praxe.

V roce 1847 se družstevní ideje prosadily i v českých zemích. Založením "Pražského potravního a úsporného spolku" byl položen základ družstevního hnutí. Tato myšlenka se počala šířit s nebývalou intenzitou tak, že do konce 19. století u nás prosperovalo již 61 spotřebních družstev. Na svém prvním sjezdu v roce 1908 byl založen Ústřední svaz družstev v Praze. Rozmach družstevního hnutí u nás vyústil v situaci, kdy v roce 1930 sdružovalo 861 spotřebních (konzumních) družstev 910 tisíc členů. Družstevní základna zahrnovala kromě obchodních jednotek vlastní sklady a Velkonákupní společnost družstev (1908) s potravinářskými továrnami, jež byly ve své době nejmodernější v republice.

Poválečný rozmach družstev byl přerušen v roce 1948. V této době byla družstevní forma vlastnictví zpochybňována a nakonec násilně transformována do "socialistické podoby". Díky této transformaci přišla družstva o podstatnou část své výrobní a obchodní základny a v 50. letech byla rozhodnutím ÚV KSČ dislokována do vesnického prostoru. Přes veškeré dějinné peripetie překlenula spotřební družstva obě válečná období a dokázala udržet družstevní ideje i v období normalizace. Mezníkem ve vývoji družstev se stal rok 1989, kdy se mohla opět fakticky zapojit do Mezinárodního družstevního hnutí. Proces demokratizace po "sametové" revoluci v roce 1989 plně zasáhl i družstevnictví. bylo nutné aby se české družstevnictví plně vrátilo k mezinárodnímu standardu, především pak k uplatňování družstevních principů a respektování jeho hodnot.

V souladu s demokratickými hodnotami uskutečňují spotřební družstva své cíle na základě následujících mezinárodních družstevních principů :

1. Dobrovolné a otevřené členství - družstva jsou dobrovolnými organizacemi, otevřenými pro všechny osoby, které mohou používat jejich služeb a jsou ochotny plnit členské povinnosti bez diskriminace pohlaví, společenské, rasové, politické nebo náboženské diskriminace.
2. Demokratické řízení - družstva jsou demokratickými organizacemi spravovanými svými členy, kteří se aktivně podílejí na plánování, řízení a kontrole jejich činnosti. Muži a ženy, kteří pracují ve volených funkcích jsou odpovědni přímo členské základně. Družstva na všech stupních se řídí demokratickými principy, všichni členové mají v zásadě stejné hlasovací právo (jeden člen = jeden hlas ).
3. Podíl na majetku - družstevníci se podílejí na vytváření majetku a kontrolují jeho využití. Alespoň část tohoto majetku je obvykle v nedělitelném vlastnictví družstva. Členové rozhodují o použití zisku družstva, na rozvoj a nebo vytváření rezerv.
4. Samostatnost a nezávislost - družstva jsou samostatnými a nezávislými organizacemi spravovanými svými členy. Toto je základní podmínkou při jednání o spolupráci s jinými organizacemi a institucemi, včetně vlády, nebo při získávání finančních prostředků z vnějších zdrojů.
5. Výchova, školení a informace - družstva zajišťují výchovně vzdělávací program pro své členy, volené funkcionáře, řídící zaměstnance a zaměstnance tak, aby co nejefektivněji přispěli k rozvoji družstva. Informují veřejnost, mládež o charakteru a přednostech družstevnictví.
6. Spolupráce mezi družstvy - družstva slouží co nejlépe svým členům a přispívají k rozvoji družstevního hnutí ve spolupráci s dalšími družstevními organizacemi na místní, národní a mezinárodní úrovni.
7. Spoluodpovědnost za společnost - družstva usilují na základě svého schváleného programu o dosažení trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Tyto mezinárodní družstevní principy navazují na tradiční družstevní principy a hodnoty, uznávané mezinárodním družstevním hnutím od samého počátku jeho existence. Toto nové znění principů bylo schváleno na sjezdu Mezinárodního družstevního svazu, který se konal v září 1995 v Manchesteru.

ing. Pavel Löffelmann