Není obchodník jako obchodník ...

(článek v měsíčníku Rozhled, 6.2.2012)

        Dá se říci, že obchod je starý jako lidstvo samo. Vznikl z potřeby zajistit si širokou škálu věcí a potravin pro život, ale i z potřeby vybrané skupiny jedinců se něčím živit a i bohatnout. To platí i dnes, i když dnešní obchodování je spíše vědecká disciplína založená na přesných informacích, výpočetní technice, dokonalém marketingu, drsných vyjednávacích metodách mezi výrobcem a obchodníkem a v neposlední řadě i psychologii. Je jen málo odvětví národního hospodářství, které zaznamenalo za posledních dvacet let takové změny jako je to u obchodu a zvláště obchodu s potravinami. Omezená síť obchodních jednotek z období socialismu, liberální legislativa umožňující postavit cokoliv kdekoliv, ochota zastupitelstev schvalovat novou výstavbu a ekonomická síla nadnárodních řetězců, to vše dnes znamená, že v ČR existuje největší koncentrace obchodních jednotek v celé Evropě. Důsledkem je sice vysoký komfort obyvatel při nakupování, kdy mimo 25.12. a 1.1. můžeme kdykoliv nakupovat bez ohledu na denní či noční hodinu. Jistě příjemné a na první pohled žádoucí. Existuje však i druhá strana mince. Zde lze například jmenovat, velký tlak nadnárodních řetězců na cenu u výrobců, což vede nejenom k jejich existenčním problémům, ale i ke snižování kvality potravin. Dostatečně jsou známé články s názvem „Česko popelnice Evropy“ a nebo „Kvalita potravin dělí Evropu jako železná opona“. Jinak řečeno, co jíme u nás, nejí ve vyspělé Evropě. O tom, že čím dál tím více potravin se dováží ze zahraničí, zatím co tuzemské firmy krachují víme všichni, ale nic proti tomu neděláme. Dalším negativem této hyperkonkurence je obecně platná ztrátovost z prodeje potravin, což významně snižuje daňové inkaso a stát chudne. Souvisejícím problémem je i příklon obyvatelstva ke konzumnímu stylu života, kdy svůj volný čas tráví čím dál tím více lidí v nákupních centrech a pořád jen nakupují a nakupují ...

Z pohledu firem na trhu existují i další problémy. Jedním z nich je legislativa v podobě zákonů, nařízení a vyhlášek, které se svojí každou další změnou přináší větší složitosti, byrokracii, mnohdy nejasnosti a zvyšující se administrativní zatížení firem. To vše zvyšuje náklady a pracnost při vedení účetnictví a agendy firem. Není pak div, že zvýšení DPH na 14% od 1.1.2012 již nejsou obchodníci schopni absorbovat na svůj vrub, ale ceny zboží úměrně zdražují. Není totiž již z čeho brát. To vše je dnešní realita kolem nás.

Jelikož pracuji jako předseda ZKD Sušice (skupina COOP), vnímám tyto problémy každý den. Ještě před několika lety jsem si říkal: „Je to tvrdé, ale platí to pro všechny!“. Dnes si to již nemyslím. Důvodem je rychle rostoucí síť potravinářských prodejen cizích státních příslušníků a to zvláště ve vesnickém prostoru. Jelikož zde máme 90 ze svých 125 prodejen, zasahuje nás tento trend velmi významně. O právu na podnikání nepochybuji, ale myslím zde podnikání poctivé, které vše vykazuje a odvádí daně. Osobně považuji (z informací které mám k dispozici) tyto prodejny cizích státních příslušníků za nekalou konkurenci, která již nyní dosáhla celostátních rozměrů. V ČR je dnes vydáno takřka 30 tisíc živnostenských listů na nákup a prodej zboží vietnamským obyvatelům a počet jejich obchodů odhadl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (dále jen SOCR) ing.Zdeněk Juračka na více jak 20 tisíc. Jejich tržby jsou v odhadu vyšší než tržby celé skupiny COOP v ČR. Smekám před jejich pracovitostí, organizovaností a vynalézavostí, díky kterým jsou mnohdy úspěšní tam, kde jiní krachují. Jak je to možné? Důvodů je více. Osobně si myslím, že skutečnost, že většina z nich řádně nevykazuje svoje tržby, neodvádí daně, neplní povinnost registrace plátce DPH a mnohdy ani neplní zásady hygieny, bezpečnosti práce a někteří z nich nabízejí ve svých prodejnách plagiáty zboží, snižuje jejich nákladové zatížení tak, že toto obchodování se jim vyplatí (ZKD Sušice ročně odvede státu více jak 22 milionů korun na daních a odvodech). Pomáhají si i nákupy akčního zboží bez dokladů v diskontech a hypermarketech. Snad každý z nás zde viděl drobné postavy vlečící přeplněné nákupní vozíky k pokladně, kde vše platí zásadně „za hotové“. Zde vycházím nejenom ze svých názorů, ale i z materiálů SOCR, které trvale předkládá vládě a příslušným ministerstvům. Realitou je nezájem  nebo nekompetentnost státních orgánů, které by měly zajistit legální podnikání, dodržování zákonů a daňové inkaso. Klíčovým problémem zde je absence Zákona o registračních pokladnách, který by ve větší míře zajistil evidenci tržeb pro účely registrace plátce DPH, výpočet základu Daně z příjmů a odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Daňové úniky v situaci, kdy docházejí veřejné finance, považuji za trestuhodné. Zároveň nepochopím proč se ministerstva zaměřují spíše na zvyšování daňového zatížení obyvatelstva (př. zvýšení DPH z 10% až na 20%), místo toho aby minimalizovala daňové úniky, zajímala se proč někteří podnikatelé neplatí daně a odstranila korupci ve veřejných zakázkách. Osobně jsem se zúčastnil „kulatého stolu“ SOCR se zástupci všech dozorových orgánů 23.11.2011 v Praze. V diskusi na toto téma zaznělo, že tito cizí státní příslušníci jsou kontrolováni, nízké pokuty platí, ale když je s nimi zahájeno správní řízení, najednou zmizí a obchod provozuje jejich jiný krajan, který mnohdy „nerozumí česky“. Pokud se vrátím k ZKD Sušice, vzniká expanzí cizích státních příslušníků do vesnického prostoru problém. Vesnická prodejna se otevřením další konkurence většinou propadne až o 20% obratu. Právě tento propad může znamenat ztrátovost prodejny a do budoucna její možné uzavření. Konkurenční podnikatel vydrží více a to nejenom tím, že v prodejně bydlí. Trh zde pak začnou ovládat obchodníci, kteří státu nic nepřináší a mohou být v mnoha případech představiteli „šedé ekonomiky“. Jelikož v současné době registrujeme kolem našich prodejen více jak 70 prodejen těchto státních příslušníků a jejich počet se neustále zvyšuje, pokládám tuto problematiku za zcela zásadní. Zároveň mne napadá alegorie, kdy existence tržišť asijských obchodníků a levné dovozy z Asie zcela zlikvidovali obuvnický a textilní průmysl v ČR. Je vhodné se poučit z historie našich sousedů. V sousedním Německu vznikl tento problém s cizími státními příslušníky přibližně před dvaceti lety, kdy země byla také zaplavována těmito malými obchůdky. Dnes je tento jejich problém vyřešen a každý kdo zde podniká platí daně a vše vykazuje. Možná, že by se odpovědné a kompetentní úřady měly zajímat jak to tam udělali. Určitou naději pro poctivé podnikatele je vznik „Komise pro rovná pravidla podnikání“ při Radě hospodářské a sociální dohody“ v prosinci 2011, která by měla tuto problematiku řešit. Osobně však neočekávám rychlé řešení a možná, že nebude vůbec žádné. Musím ještě jednou zdůraznit, že tento článek vyjadřuje moje osobní názory, zkušenosti a informace získané z odborných kruhů. Samotným závěrem chci všem našim zákazníkům poděkovat za jejich věrnost značce COOP, popřát jim do budoucna pevné zdraví, pohodu, spokojenost a vzkázat, že uděláme maximum pro to, abychom je nezklamali a nákup v našich prodejnách byl pro ně vždy výhodný.

Ing.Roman Bruzl, předseda ZKD Sušice